Malý byt nemusí znamenat, že se v něm nedá soustředit. Problém většinou není v metrech čtverečních, ale v tom, jak je prostor uspořádaný. Pracovní koutek se dá vyčlenit i v garsonce, pokud člověk přestane řešit, co kam patří podle katalogu, a začne vycházet z vlastního denního rytmu. Ráno potřebujete jiné světlo než odpoledne, notebook chce stabilní desku a oči potřebují občas spočinout na něčem vzdálenějším než je zed. Základem je určit jednu zónu, která bude sloužit výhradně práci, i kdyby měla být velká jako dva kroky na šířku.

Nábytek v malém bytě musí umět víc než jednu věc. Stůl, který slouží jen k práci, zabírá místo celý den, i když na něm zrovna nikdo nesedí. Řešením je mobilní pracoviště, které se dá odsunout ke zdi nebo k oknu, když skončíte. Pokud hledáte konkrétní inspiraci, pomůže pojízdný stolek s notebookem, který se dá přesunout tam, kde je zrovna nejlepší světlo nebo klid. Výškově nastavitelná deska navíc podpoří zdravější držení těla, což se po několika hodinách psaní nebo čtení pozná.

Klid na práci nedělá jen nábytek. Důležité je, co je v dohledu. Pokud pracovní místo sousedí s nádobím, prádlem nebo televizí, mozek dostává neustálé signály, že by se měl věnovat něčemu jinému. Zkuste pracovní zónu oddělit nízkou skříňkou, závěsem nebo jen orientací křesla ke stěně. Pomůže také sluchátka s tlumením okolních zvuků a pevná denní doba, kdy se v bytě nepracuje. Jakmile se práce stane opakovaným rituálem na stejném místě, mozek se do soustředění dostane rychleji.

Světlo je poslední díl skládačky, na který se často zapomíná. Stropní lampa v malém bytě osvětluje hlavně podlahu, ne desku. Proto se vyplatí doplnit stolní lampu s teplým světlem, kterou lze nasměrovat na klávesnici, a druhou slabší na pozadí, aby oči nepřecházely mezi ostrým a tmavým polem. Pokud pracujete večer, snižte jas obrazovky a nechte v místnosti alespoň jedno tlumené světlo. Malý byt se tak promění v místo, kde se dá hodiny pracovat bez pocitu, že jste pořád jen v obýváku.