Zařídit dětský pokoj tak, aby fungoval pro batole i pro školáka, je výzva, která se mění každý rok. Dítě roste, hračky se množí a oblečení přestává stačit dřív, než ho stihnete vytřídit. Základem je nízký nábytek, ke kterému dítě dosáhne samo, a systém, který zvládne udržet i unavený rodič. Osvědčuje se rozdělit pokoj na zóny: spaní, hraní, tvoření a ukládání. Každá zóna má vlastní úložný prostor, takže se věci nevrší na jednom místě.

Hračky je nejlepší třídit podle typu, ne podle barvy. Stavebnice do jedné průhledné krabice, auta do druhé, plyšáci do látkového koše. Průhledné boxy jsou praktičtější než neprůhledné, protože dítě vidí, co hledá, a nemusí všechno vysypat na zem. Na drobné díly se hodí krabičky s víkem nebo zásuvky v nízké komodě. Pokud máte doma kostýmy a převleky, které se pořád povalovaly po pokoji, inspirujte se na rokremesel.cz, kde najdete návod na převlékací truhlu i tipy, kam ji v pokoji umístit. Důležité je, aby úložný systém nebyl trest, ale součást hry.

Oblečení u batolat řešte v nízkých zásuvkách nebo přihrádkách ve výšce očí. Školák už zvládne věšák na ramínka a polici na trička. Sezónní oblečení, které se právě nenosí, patří do vaků nebo krabic nahoru do skříně. Každou sezónu projděte obsah a vytřiďte to, co je malé nebo roztrhané. Menší děti ocení obrázkové štítky na zásuvkách, starší si vystačí s popisky. Pravidlo, které funguje u všech věkových skupin, zní: méně věcí znamená méně nepořádku.

Uklízení se daří, když má každá věc své místo a dítě ví, kam patří. Večerní rituál, kdy se na deset minut uklidí podlaha, funguje lépe než hodinové gruntování o víkendu. Postupně dítě přebírá odpovědnost a vy získáte pokoj, ve kterém se dá žít i hrát.